Někdy se stane, že život prostě bolí. Necítíme se dobře, ale vlastně ani pořádně nevíme proč. Jako by se pod povrchem něco vařilo, něco, co nás nenápadně, ale vytrvale okrádá o radost. Znáte to? Ne vždycky je to hned na první pohled jasné. Emoční bolest se totiž umí maskovat. Ale pozor, i když se tváří nenápadně, může mít na náš život větší dopad, než si myslíme.
Když duše bolí: 10 nenápadných signálů, že trpíte víc, než si myslíte
Bolest duše se neprojevuje vždycky jako deprese nebo úzkost. Často se ukrývá v chování, ve způsobu, jakým reagujeme na lidi a situace kolem nás. A co je nejhorší, někdy si to ani neuvědomujeme. Ale klíčem ke štěstí a duševní pohodě je umět rozpoznat tyhle signály a nebát se jim postavit čelem. Protože, ruku na srdce, kdo by nechtěl žít život naplno a s úsměvem?
1. Hrdina s velkým H (a vyčerpáním v zádech)
Altruismus je super. Pomáhat druhým je krásná věc a svět by byl bez něj mnohem horší. Ale všeho moc škodí, jak se říká. Když se staráme o všechny kolem a zapomínáme na sebe, je něco špatně. Proč to děláme? Možná proto, že jsme si zvykli, že na naše potřeby nikdo nebere ohled. Nebo doufáme, že se nám ta péče jednou vrátí. Každopádně, pamatujme: šťastný člověk je ten, který se umí postarat i sám o sebe. Jinak se z hrdiny stane vyhořelá troska.
2. Kontrola nade vše (a ztráta přátel)
Mikromanagement – znáte to? Šéf, který vám dýchá na záda a kontroluje každý váš krok. Ale co když jsme takoví my sami? Potřeba mít všechno pod kontrolou často pramení z pocitu bezmoci, z toho, že jsme se kdysi cítili jako loutka v cizích rukou. Ale pozor, přílišná kontrola dusí. Lidi to štve, cítí se nedůvěryhodní a nakonec se vám vyhýbají. A to přece nechceme, že ne?
3. Samotář v davu (a smutek v srdci)
Jsme společenští tvorové. Potřebujeme lidi kolem sebe jako sůl. Ale někdy, když nás život zraní, se radši uzavřeme do sebe. „Tam mi nikdo neublíží,“ říkáme si. Jenže samota je dvousečná zbraň. Bez přátel a podpory se v tom našem smutku a strachu utápíme ještě víc. A ten začarovaný kruh je těžké prolomit.
4. Perfekcionista k pohledání (a frustrace jako bonus)
Chcete být ve všem nejlepší? Mít všechno perfektní? To zní sice hezky, ale v reálu je to cesta do pekel. Snaha o dokonalost je obrovská zátěž. Neustále se snažíme někomu zavděčit, dosáhnout nemožného. A když se nám to nedaří? Frustrace, zklamání, pocit selhání. A to si vážně zasloužíme?
5. Pořád dokola (a bez výsledku)
Stále přemýšlíte nad tím, co se stalo? Rozebíráte to ze všech stran? Vítejte v klubu ruminatek! Občas je dobré si něco promyslet, analyzovat. Ale když se v tom začneme topit, když se naše myšlenky točí pořád dokola a nikam to nevede, je to špatně. Rumination je totiž dobrý kamarád s depresí a úzkostí.
6. Jedovaté vztahy (a začarovaný kruh)
Stalo se vám někdy, že jste se zapletli do vztahu, který vám spíš ubližoval než pomáhal? Emoční bolest často pramení právě z toxických vztahů. A co je nejhorší, oběti se často stávají agresory a kruh se uzavírá. Je těžké se z toho vymanit, ale je to nutné pro naše duševní zdraví.
7. V jednom kole (a bez odpočinku)
Neustále spěcháte, máte milion věcí na starosti, nemáte čas na nic? Zastavte se! Možná se tím jen snažíte zahnat vnitřní bolest. Nízké sebevědomí a strach z neúspěchu nás ženou do workoholismu. Ale za jakou cenu? Odpočinek není luxus, je to nutnost. A vy si ho zasloužíte.
8. Bolí mě hlava, bolí mě břicho… (a co duše?)
Naše tělo je chytré. I když se snažíme potlačit bolest, ono si ji najde cestu ven. Bolí nás hlava, břicho, jsme unavení. To všechno můžou být projevy emočního strádání. Hledáme pomoc u lékařů, ale zapomínáme se podívat, co se děje uvnitř nás.
9. Playlist plný smutku (a slz v očích)
Poslouchání hudby je skvělý relax. Ale pokud se váš playlist skládá jen ze skladeb o zlomeném srdci a smutku, je to signál. Temné a depresivní motivy možná odpovídají vašemu vnitřnímu rozpoložení. Zkuste si pustit něco veselejšího, něco, co vám zvedne náladu. Uvidíte, že to pomůže.
10. Výbuchy vzteku (a emoční horská dráha)
Zlobíte se na celý svět? Měníte nálady jako ponožky? I to může být projev emoční bolesti. Vztek je normální reakce na zranění nebo zradu. Ale když se emoce hromadí, vybuchne to při každé příležitosti. A pak se cítíme provinile a stydíme se. Je potřeba s tím něco dělat.
Tak co, našli jste se v některém z těchhle bodů? Nebojte se, nejste v tom sami. Důležité je si uvědomit, že něco není v pořádku a začít s tím pracovat. Protože život je příliš krátký na to, abychom ho prožili v bolesti. A pamatujte, nikdy není pozdě začít se mít rádi a postarat se o sebe.
Zdroje:
Kos, n.d.
5 signs of emotional pain, n.d.
American Academy of Child & Adolescent Psychiatry, 2017
Selby, 2010.