Dneska jsem měla ohromnou radost, že jsem mohla nahlédnout do mysli autorky, lektorky a pedagožky, doktorky Laurie Helgoe. Byla jsem nadšená, že můžu vyzpovídat tak plodnou spisovatelku, která napsala článek s názvem Pomsta introverta. Přišlo mi to neskutečně osvěžující a úplně jsem křičela „ano!“, když jsem četla její prohlášení o tom, co introvertům neříkat.
Tichá síla: Rozhovor s Laurie Helgoe o introvertní revoluci
Laurie je autorkou skvělé knihy INTROVERT POWER: Proč je tvůj vnitřní život tvojí skrytou silou, která „učí introverty, jak získávat energii a sílu z reflexe a samoty, žít plnohodnotný život a zpochybňovat společenské předsudky zaměřené na extroverty.“ Čtěte dál a objevte více o síle introverta.
Být introvertem bez omluvy
Miluju tvoje tvrzení, že jsi „introvertka s průkazem“. Jako introvertce mi dělalo problém to přijmout. Nebyla jsem tak společenská, jak by si ostatní přáli, a občas jsem se kvůli tomu cítila, že se mnou něco „není v pořádku“. Měla jsi někdy podobné pocity? Pokud ano, jak jsi se naučila přijmout se jako introvertka bez omluvy?
“Jo, tyhle pocity mě inspirovaly k napsání knihy INTROVERT POWER. Pamatuju si, jak jsem cestovala se skupinou a neměla jsem možnost být sama. Byla jsem vyčerpaná, i když jsem objevovala krásnou část světa. Taky jsem se s těmihle pocity cítila strašně sama, protože se zdálo, že si všichni ostatní užívají tu neustálou sociální stimulaci. Pomyslela jsem na ostatní introverty v podobných situacích, jak se cítí stejně jako já, a chtěla jsem jim dát vědět, že v tom nejsou sami. Tehdy jsem začala psát tu knihu.
Začátek mého přijetí sebe sama byl prostě v tom, že jsem si uvědomila, že jsem introvert, a brala jsem vážně, co to pro mě znamená. Bylo strašně osvobozující říct nahlas, že mi nevyhovuje tolik kontaktu s lidmi – ne proto, že bych neměla ráda lidi, ale proto, že jsem neměla dostatek samoty a prostoru pro přemýšlení.”
Když je toho moc
Ve svém článku jsi tvrdila, že jsi byla ve své psychoterapeutické praxi v jednu chvíli přestimulovaná. Tahle „kognitivní únava“ byla očividně důsledkem toho, že jsi musela jednat „proti své přirozenosti“. Teď, když už nejsi vyhořelá kvůli velkému množství případů, myslíš si, že jsi schopná lépe pomáhat svým klientům? Cítíš se víc odměněná?
“Absolutně! Myslím, že dobrým ukazatelem úspěchu je štědrost. Když jsem si vytvořila lepší rovnováhu mezi kontaktem s lidmi a prostorem pro přemýšlení, a rozšířila svou práci o psaní a lektorování, cítila jsem se svobodnější dát ze sebe to nejlepší. Můj největší projev štědrosti bylo napsání knihy INTROVERT POWER. Neustále mi píšou čtenáři z celého světa, kteří mi říkají, že jim ta kniha změnila život tím, že je osvobodila od přesvědčení, že jsou nějakým způsobem narušení. Tajemství je, že ta kniha osvobodila i mě. No není to win-win?”
Říct ne je umění
Říkat „ne“ očekáváním může být pro mnoho lidí těžké. Obdivuji tvoji schopnost to dělat ve své kariéře. Co se v tobě změnilo, že jsi dokázala říct „ne“ věcem, které ti už nesloužily? Jak jsi se osvobodila od toho, co se od tebe očekávalo? Bylo to postupné, nebo okamžité?
“Pamatuju si ten moment, kdy jsem se těch očekávání pustila. Chodila jsem na osobní psychoanalýzu a během jednoho sezení jsem nahlas řekla, že mě moje práce nebaví. Ještě teď se trochu otřesu při té vzpomínce, protože to bylo jako vyřknout nějaké tabu. Ale právě to mě osvobodilo. V tu chvíli jsem si uvědomila, že si můžu vybírat, co se mi líbí a co ne. Bylo to tak jednoduché – a silné – jako to.”
Svět v rychlém tempu
Když jsi zmínila introvertní reflexi a samotu jako bezpečné útočiště, je to koncept, kterému rozhodně rozumím. Proč si myslíš, že naše rychlá společnost neváží introverty víc?
“Myslím, že je to proto, že jako kapitalistická společnost prosperujeme na konkurenci. Sdílíme přesvědčení, že rychlost a hlasitost se rovnají nejlepším odměnám, a že čas na reflexi je příliš drahý. Introvertní miliardáři jako Warren Buffet a Bill Gates nám ukazují i druhou stranu mince.”
Sebekritika
Často jsem se cítila souzena za svou introvertní povahu, a následně jsem soudila i sama sebe za to, že nejsem ve společenských situacích tak zdatná jako extrovertnější protějšky. Bylo v tvém životě období, kdy jsi se za to tvrdě soudila, že nejsi extrovertnější?
“Jo. Pracovala jsem na rušné psychiatrické klinice a cítila jsem neustálý tlak, abych zvýšila počet svých případů. Nejdřív jsem se soudila za to, že jdu proti systému, dokud jsem si neuvědomila, že ten systém nepodporuje mou nejlepší práci. Potřebovala jsem ten systém zpochybnit, nebo najít/vytvořit systém, který by pro mě byl zdravější. Taky si vzpomínám na skupinové společenské akce, po kterých jsem se cítila špatně – zdálo se, že si „všichni ostatní“ užívají a já jsem se strašně nudila. Dávám „všichni ostatní“ do uvozovek, protože jsem se naučila, že se ostatní introverti, stejně jako já, často cítí tiše mizerně, když hrají extrovertní hru. Moje kniha povzbuzuje introverty, aby byli upřímnější – sami k sobě i k ostatním – ohledně svých preferencí. Pokud pro tebe „happy hour“ znamená kávu se speciálním přítelem nebo zaboření se do knihy doma, řekni to! Možná budeš překvapená, kolik lidí s tebou bude celým srdcem souhlasit.”
Vztahy mezi introverty a extroverty
Jedno téma, které jsi ve svém článku nezmínila, jsou vztahy mezi introverty a extroverty. I když nepochybuji o tom, že vztahy s introverty mohou být velmi obohacující, myslíš si, že introverti a extroverti mohou spolu šťastně žít v romantickém vztahu? Pokud ano, proč? Pokud ne, proč?
“Jo – jsem šťastně vdaná za extroverta už 33 let! I tak ale vztahy mezi introverty a extroverty přicházejí se svými výzvami. Svým způsobem se oba partneři musí naučit nový jazyk. To je obvykle těžší pro extrovertního partnera, protože „introvert“ není v naší kultuře sdílený jazyk. Introverti musí být transparentnější, než je jim možná přirozené, se svými extrovertními partnery. Například, pokud po otázce manžela dělám pauzu, možná mu budu muset říct, že o tom přemýšlím, aby si nemyslel, že ho ignoruji. Pokud potřebuju chvíli klidu, vyhnu se potenciálním nedorozuměním tím, že to prostě řeknu. Jen tak zmizet – což jsem udělala! – může extrovertnímu partnerovi poslat spoustu nezamýšlených zpráv.”
Co obdivovat na extrovertech?
Introverti mají bezpochyby bohatý vnitřní svět. Je ale něco, co obdivuješ na extrovertech?
“Obdivuju na extrovertech tu zvědavost, kterou mají o ostatní lidi. Můj manžel často ví víc o členech mojí rodiny než já, protože je hodně zvědavý a miluje interakci s ostatními. Zatímco já hledám intimitu, on toho zabere víc. Extroverti taky mají radostnou energii, která může být nakažlivá. Carl Jung mluvil o tom, jak osobnost touží po svém opaku. Lidé, kteří jsou spokojeni sami se sebou, dokážou snáz respektovat a obdivovat protikladné vlastnosti u ostatních.”
Závěrem
Pověz nám něco o své knize a o čem dalším by ses chtěla podělit.
“Mrkněte na moji knihu INTROVERT POWER: Proč je tvůj vnitřní život tvojí skrytou silou, navštivte moji webovou stránku www.drlauriehelgoe.com a připojte se k tiché konverzaci na Facebooku www.facebook.com/IntrovertPower.
Myslím, že tahle konverzace je obzvlášť relevantní pro introvertní mladé dospělé, kteří čelí každodennímu tlaku být „venku…“
Děkuju za pozvání!”
Laurie Helgoe, Ph.D., je autorka, pedagožka a klinická psycholožka se zvláštním zájmem o vnitřní svět introverta. Působí jako klinická odborná asistentka na Lékařské fakultě ZápadoVirginské univerzity, v Charleston Division, na katedře behaviorální medicíny a psychiatrie.