V dnešním světě, kde se klade důraz spíš na výkon než na pohodu, se občas zapomíná na to nejdůležitější – na sebe. A pak se stane, že člověk ani nepozná, kdy už je toho na něj moc. Tělo i duše totiž vysílají signály, jen je umět číst.
Varovné signály: 11 známek, že vaše duše volá o pomoc
Dlouhodobé ignorování těchhle signálů může vést k fyzickým i psychickým problémům. Nejde to ze dne na den, je to pomalý proces, který se dá zastavit, nebo mu dokonce předejít, když včas zareagujete. Důležité: tenhle článek je jen pro informaci, nenahrazuje lékařskou diagnózu. Pokud se v něčem poznáváte, neváhejte vyhledat odbornou pomoc.
Tady je 11 varovných signálů, které říkají, že se vaše psychická pohoda ocitá na sestupné spirále:
1. Změny spánku a chuti k jídlu
Věřte tomu nebo ne, ale změny v tom, jak spíte a jíte, můžou být signálem, že se vaše duše trápí. Harvard Health uvádí, že úzkosti, deprese, bipolární porucha a ADHD můžou způsobovat problémy se spánkem – ať už spíte moc, nebo málo. A nedostatek spánku? Ten má podle Healthline vliv na celou řadu zdravotních problémů, od přibírání na váze po oslabený imunitní systém. Prostě „co nespíš, to nedospíš“ platí doslova.
Opačný extrém, tedy přespávání (pravidelně víc než 9 hodin), zase může vést k problémům s pamětí, depresi, zvýšenému zánětu v těle, bolestem, problémům s plodností, obezitě, cukrovce, srdečním chorobám a dokonce i mrtvici, uvádí Amerisleep. No a co se týče jídla, dlouhodobý smutek, deprese, stres, nuda nebo dokonce anorexie můžou ovlivnit váš apetit.
Co s tím? Zkuste si všímat, jestli se vaše spánkové a stravovací návyky nezměnily. Někdy je to těžké poznat, ale zkuste se na to zaměřit. A pokud ano, hledejte příčinu. Možná se stačí jen lépe vyspat a najíst, ale možná je za tím něco hlubšího.
2. Výkyvy nálad
Máte poslední dobou nálady jako aprílové počasí? Intenzivní a těžko vysvětlitelné změny nálad můžou být dalším varovným signálem. Samozřejmě, výkyvy nálad jsou běžné – stres, nehoda, zranění, alergie, hormony, léky, nemoci, to všechno s nimi může zamávat. Ale pokud jsou časté a přetrvávají, je to něco jiného. VeryWell Mind uvádí, že změny nálad můžou být spojené s depresí, bipolární poruchou, borderline poruchou osobnosti nebo Alzheimerovou chorobou.
Jak se v tom vyznat? U deprese se výkyvy nálad projevují spíš ztrátou energie a nezájmem. Bipolární porucha se vyznačuje extrémy – od obrovské energie až po hlubokou depresi. A borderline porucha? Tam se nálady můžou měnit během hodin, provází je rizikové chování, extrémní reakce, sebepoškozování a pocity prázdnoty.
3. Uzavírání se do sebe a vyhýbání se lidem
Přistihujete se, že se vyhýbáte lidem a věcem, které vás dřív bavily? To může být signál, že se něco děje. Často se stává, že se člověk cítí „rozbitý“, nepochopený a ztratil radost ze života, tak se uzavře do svého vlastního světa.
Na první pohled to může vypadat jako dobrý nápad, ale tahle izolace může mít negativní dopad na každodenní život. Přestanete dodržovat termíny, chodit do práce, stáhnete se ze sociálního kontaktu, přestanete jíst a starat se o sebe. Podle Stephena Ilardiho, profesora psychologie na University of Kansas, izolace zhoršuje stresovou reakci mozku. „Když jsme v depresi, máme silné nutkání stáhnout se od ostatních a uzavřít se,“ říká Ilardi. „Ukazuje se ale, že je to přesný opak toho, co potřebujeme.“
4. Nadměrné obavy, strach nebo nervozita
Obavy má každý, to je normální. Ale pokud se stanou nadměrnými a ovládnou váš život, může to znamenat úzkost. Generalizovaná úzkostná porucha (GAD) je duševní onemocnění, kdy jste neustále v stavu obav, úzkosti, stresu a napětí. I maličkost se vám v hlavě může proměnit v katastrofický scénář.
Jak to vypadá v praxi? Když vám někdo hned neodpoví na zprávu, už si myslíte, že jste něco pokazili nebo že je s vaším vztahem konec. Neopatrná poznámka vás může přesvědčit o tom, že jste nejhorší člověk na světě, nebo spustit lavinu katastrofických myšlenek. HelpGuide uvádí, že rozdíl mezi GAD a běžnými obavami je v tom, že GAD je nadměrná, vtíravá, vytrvalá a narušující. Brání vám v každodenních aktivitách, trápí vás celý den, budíte se v noci s bolestí na hrudi, máte pocit, že nemáte své myšlenky pod kontrolou.
5. Pocit nadměrného smutku nebo sklíčenosti
Cítíte se v poslední době neustále smutní, sklíčení, naštvaní, podráždění nebo dokonce prázdní? Můžete trpět depresí nebo být na cestě k ní. „Deprese je dlouhodobé duševní onemocnění,“ uvádí článek na Healthline. „Narušuje sociální, pracovní a další důležité oblasti fungování. Pokud se neléčí, příznaky deprese mohou trvat dlouhou dobu.“
Jak to poznat? Deprese ovlivňuje celý váš život. Ztěžuje vám hledání radosti a potěšení. Tyhle emoce se spojují s dalšími příznaky, jako je neustálý pocit smutku, podrážděnost, únava, změny spánkových a stravovacích návyků, potíže s koncentrací, ztráta zájmu o věci, které vám dřív dělaly radost, pocity hluboké a neopodstatněné viny, fyzické příznaky (bolesti hlavy, bolesti těla bez zjevné příčiny), pocity bezcennosti, neustálé myšlenky na smrt a sebevražedné myšlenky nebo jednání.
6. Potíže s vnímáním reality
Pokud máte vy nebo někdo z vašich blízkých potíže s vnímáním reality, může to být známka zhoršujícího se duševního zdraví nebo skrytého duševního onemocnění. Potíže s rozlišením reality od fantazie zahrnují halucinace, bludy nebo poruchy myšlení. ReachOut Schools uvádí, že to může znamenat, že trpíte psychotickou poruchou, která postihuje přibližně dva ze 100 dospělých ve věku od 15 do 30 let. Mezi nejčastější psychotické poruchy patří schizofrenie, bipolární porucha a těžká deprese s psychotickými rysy. Nicméně, psychotická epizoda může nastat i kvůli stresu, aniž byste nutně trpěli psychotickou poruchou.
7. Nadměrné užívání návykových látek
Všimli jste si, že v poslední době pijete o něco víc alkoholu nebo kouříte víc než dřív? Nadměrné užívání návykových látek může být jasným znamením, že se vaše duševní zdraví zhoršuje. Lidé se k užívání návykových látek obvykle uchylují, když už nedokážou zvládat svou situaci. Chtějí uniknout realitě nebo si ulevit od bolesti.
Kdy už je to problém? Když se návykové látky užívají příliš často, třeba i několikrát denně, a narušují každodenní život. Nadměrné užívání návykových látek může zkreslovat realitu, způsobovat podrážděnost, hněv a dokonce i depresi.
8. Různé fyzické potíže bez zjevné příčiny
Bolí vás něco, co vy ani vaši lékaři nedokážete vysvětlit? To může být tělo, které vám říká, že trpíte duševní nemocí. Duševní onemocnění mohou způsobovat fyzické příznaky, jako jsou bolesti hlavy, migrény, žaludeční problémy, bolesti na hrudi, bušení srdce, problémy se spánkem, únava, bolesti a napětí svalů. Většina duševních onemocnění vzniká a spouští se reakcí na vysokou úroveň stresu, kdy se dostanete do režimu „boj, útěk nebo zamrznutí“.
9. Neschopnost vykonávat každodenní činnosti
Když už mozek nedokáže zvládat stres každodenního života, jednou z reakcí je postupné vyhýbání se každodenním činnostem a lidem. „Hlavní varovný signál, který naznačuje, že se člověk potýká s duševní nemocí nebo psychologickou poruchou, je neschopnost vykonávat každodenní úkoly,“ uvádí United Energy Workers Healthcare (UEW Healthcare) na svých webových stránkách.
Jak to poznat? Máte potíže s oblékáním, koupáním, úpravou zevnějšku, přípravou jídla, základními domácími pracemi, s udržením vztahů, udržením bezpečného domácího prostředí a plněním povinností, jako je škola a práce.
10. Problémy s myšlením
Máte potíže s koncentrací, soustředěním, jasným myšlením, logickým uvažováním a celkově s myšlenkovým procesem? To může být známka toho, že se vaše duševní zdraví zhoršuje nebo že už máte problém s duševním zdravím. Některá duševní onemocnění, která způsobují problémy s myšlením, jsou úzkost, deprese a schizofrenie.
11. Sebevražedné myšlenky
Sebevražedné myšlenky jsou jasným signálem špatného duševního zdraví. Objevují se, když se člověk cítí beznadějně a život už nemá cenu. Tyhle myšlenky a pocity můžou být způsobené vysokou úrovní stresu, traumatem nebo duševní nemocí.
Co dělat? Pamatujte si, že emoce jsou dočasné a dají se léčit. Hledejte pomoc dřív, než uděláte něco drastického. Nepokoušejte se zvládat sebevražedné myšlenky sami. Potřebujete odbornou pomoc a podporu, abyste překonali problémy spojené se sebevražednými myšlenkami.
Důležité kontakty:
Česká republika: Linka první psychické pomoci 116 123
Pokud se v článku poznáváte, nezoufejte. Nejste sami. Hledejte pomoc a pamatujte, že se z toho dá dostat. A nezapomeňte nám napsat do komentářů, jestli máte nějaké další tipy, jak poznat, že se s duší něco děje.
Zdroje:
Amerisleep: https://amerisleep.com/blog/dangers-of-oversleeping/
HelpGuide: https://www.helpguide.org/articles/anxiety/generalized-anxiety-disorder-gad.htm
Healthline: https://www.healthline.com/health/depression/how-depression-affects-the-body#6
ReachOut Schools: https://schools.au.reachout.com/articles/psychosis-signs-and-symptoms
UEW Healthcare: https://www.uewhealthcare.com/blog/early-warning-signs-of-mental-illness/
VeryWell Mind: https://www.verywellmind.com/understanding-mood-swings-2795531