V oblasti neuropsychologie, osobnostního rozvoje a vzdělávání je učení jednou z nejdůležitějších mentálních funkcí lidí, zvířat i umělých kognitivních systémů. Spočívá v získávání různých typů znalostí podpořených vnímanými informacemi. Vede k rozvoji nových schopností, dovedností, hodnot, porozumění a preferencí. Jejím cílem je zvyšování individuální a skupinové zkušenosti. Funkce učení mohou být vykonávány různými procesy mozkového […]
Seznam různých specifických psychoterapií naleznete zde: Psychoterapeutické přístupy. Podrobnosti o konkrétních technikách používaných v psychoterapii viz: Informace o psychoterapeutických technikách Psychoterapie je soubor technik, jejichž cílem je zlepšit duševní zdraví, emoční problémy nebo chování jednotlivců, skupin nebo rodinných interakcí. Problémy duševního zdraví mohou zahrnovat psychické, sociální a somatické dimenze, které lidem často ztěžují zvládání jejich
Neurogenetika studuje roli genetiky ve vývoji a funkci nervového systému. Považuje nervové vlastnosti za fenotypy (tj. projevy, měřitelné či neměřitelné, genetické výbavy jedince) a vychází především z pozorování, že nervové soustavy jedinců, dokonce i těch, kteří patří ke stejnému druhu, nemusí být identické. Jak již název napovídá, čerpá aspekty jak ze studia neurověd, tak z
Umělé vědomí (Artificial consciousness, AC), známé také jako strojové vědomí (Machine consciousness, MC) nebo syntetické vědomí, je obor související s umělou inteligencí a kognitivní robotikou, jehož cílem je definovat to, co by muselo být syntetizováno, kdyby se vědomí nacházelo v umělém artefaktu. Myšlenka vytvoření umělé vnímající bytosti je prastará a objevuje se v mnoha mýtech
Frenologická tabulka z 19. století Frenologie (z řeckého φρήν, phrēn, „mysl“, a λόγος, logos, „vědění“) je teorie, která tvrdí, že na základě tvaru hlavy (čti „hrbolů“) lze určit charakter, osobnostní rysy a zločinnost. Vyvinul ji německý lékař Franz Joseph Gall kolem roku 1800 a v 19. století byla velmi populární, dnes je zdiskreditovaná jako pseudověda.
Když si představíte člověka s depresí, pravděpodobně ho vidíte plakat na podlaze koupelny, vypadat nešťastně a zoufale. Pravda je však taková, že deprese je něco víc, než jak ji běžně zobrazuje společnost nebo média. Deprese může vypadat jako nejšťastnější člověk ve vaší skupině přátel. Deprese může vypadat jako ten jeden spolupracovník, který dostal vynikající uznání
Příznaky deprese, o kterých nikdo nemluví Read More »
Bach vs. Karaoke: co si vyberete? Možná vás překvapí, ale možná ne, že vaše hudební dispozice jsou další věcí, která je dána geneticky, o čemž ve svém článku pojednává sociolog Dr. Christopher Badcock: „Epigenetika hudby: Karaoke versus Bachův genetický konflikt?“ (A Karaoke vs. Bach Genetic Conflict?) Dr. Badcock stojí v čele výzkumu rozšiřujícího teorii otisknutého
Souvisí hudební dispozice s vaší genetikou? Read More »
Víte, co vás činí šťastnými? Možná jsou to vaši přátelé, domácí mazlíčci nebo vaše sny? Štěstí může pro různé lidi znamenat různé věci. Někoho může bavit cestovat po světě a poznávat nové lidi, někdo může být šťastný, když se o víkendu uvelebí v posteli s knihou. Bez ohledu na to je šťastný život něco, čeho
5 návyků, které z vás udělají šťastnějšího člověka Read More »
Štěstí je pocit spokojenosti a uspokojení, po kterém touží mnoho lidí, ale kterého dosáhnou jen někteří. Štěstí je relativní a subjektivní. Mnohým úspěšným jedincům však přítomnost skvělého rodinného života a prosperující kariéry často nestačí. Při některých příležitostech ani ty nezabrání tomu, aby inteligentní jedinec pociťoval osamělost, často smutek a melancholii. Zde je šest psychologických důvodů,
6 důvodů, proč chytří lidé nemohou najít štěstí Read More »
Všichni se někdy ocitneme v situaci, která naruší náš přirozený rytmus, ať už je to nezaměstnanost, problémy ve škole nebo nemoc. Když život tvrdě zasáhne, je běžné, že se snažíte udržet nad vodou. Pokud stres ignorujeme nebo se s ním špatně vyrovnáváme, aktivuje se sympatický nervový systém – neboli systém „bojuj nebo uteč“ – na
Deset způsobů, jak mít klid v těžkých časech Read More »