myšlenka

Historie vědecké metody

Dějiny vědecké metody jsou neoddělitelné od dějin vědy samotné. Raná filozofická tradice Nejstarší známé kořeny vědecké metody sahají až k Imhotepovi (asi 2600 př. n. l.), který je považován za původního autora papyru Edwina Smithe, ačkoli se předpokládá, že toto dílo vychází z dřívějších materiálů již kolem roku 3000 př. n. l. Metody obsažené v […]

Historie vědecké metody Read More »

Paradigma

Ve vědě a epistemologii označuje paradigma /ˈpærədaɪm/ odlišné koncepty nebo myšlenkové vzorce. Oxfordský slovník angličtiny definuje základní význam pojmu paradigma jako „typický příklad nebo vzor něčeho; vzor nebo model“. Historik vědy Thomas Kuhn mu dal současný význam, když toto slovo přejal pro označení souboru postupů, které definují vědeckou disciplínu v určitém časovém období. Ve své

Paradigma Read More »

O původu druhů

Kniha O původu druhů, vydaná 24. listopadu 1859, je dílo Charlese Darwina, které je považováno za základ evoluční biologie. Jeho plný název zní O vzniku druhů přírodním výběrem neboli zachování zvýhodněných ras v boji o život. Pro šesté vydání z roku 1872 byl zkrácený název změněn na Původ druhů. Darwinova kniha představila vědeckou teorii, podle

O původu druhů Read More »

Pozorování

Pozorování je činnost sapientní nebo vnímající živé bytosti, která vnímá a osvojuje si poznatky o jevu v rámci svých předchozích znalostí a představ. Úloha pozorování ve vědecké metodě Vědecká metoda zahrnuje následující kroky: V kosmologii bylo původním zjištěním, že zřejmě žijeme na nebeské klenbě. Zdálo se, že Slunce vychází a zapadá, putuje po obrovské průhledné

Pozorování Read More »

Impulsy

V motivaci je impuls přání nebo nutkání, zejména náhlé. Lze jej považovat za normální a základní součást lidských myšlenkových procesů, ale také za takový, který se může stát problematickým, jako například u obsedantně-kompulzivní poruchy. Schopnost ovládat impulsy, přesněji řečeno ovládat touhu jednat podle nich, je důležitým faktorem osobnosti a socializace. Příkladem je odložené uspokojení, známé

Impulsy Read More »

Lidová psychologie

Lidová psychologie (známá také jako psychologie zdravého rozumu, naivní psychologie nebo lidová psychologie) je soubor předpokladů, konstrukcí a přesvědčení, které tvoří každodenní jazyk, v němž lidé diskutují o lidské psychologii. Lidová psychologie zahrnuje každodenní pojmy jako „přesvědčení“, „přání“, „strach“ a „naděje“. Lidová psychologie jako teorie Teorie je skupina principů nebo pravidel, které slouží k vysvětlení

Lidová psychologie Read More »

Marx

Karel Marx se narodil v pokrokové a bohaté židovské rodině v pruském Trevíru. Jeho otec Herschel, který pocházel z dlouhé linie rabínů, ačkoli měl mnoho deistických sklonů, konvertoval ke křesťanskému náboženství a přidal se k relativně liberální luteránské denominaci, aby se stal právníkem. Marxova domácnost hostila během Karlova raného života mnoho hostujících intelektuálů a umělců.

Marx Read More »

Bipolární porucha

Bipolární porucha je psychiatrická diagnóza neboli porucha nálady, která je definována v DSM-IV-TR. Jedná se o poruchu, která se vyznačuje obdobími extrémních, často nepřiměřených a někdy i nepředvídatelných stavů nálady. V minulosti se tato porucha nazývala maniodepresivní. Termín „maniodepresivní porucha“ vznikl pro popis prožívaných vysokých emočních stavů mánie a deprese. U bipolárních jedinců se obvykle

Bipolární porucha Read More »

Estetický realismus

Estetický realismus je filozofie, kterou v roce 1941 založil básník a kritik Eli Siegel (1902-1978). Je založen na třech základních principech. Za prvé, nejhlubší touhou každého člověka je mít rád svět na poctivém či přesném základě. Za druhé, největším nebezpečím pro člověka je pohrdání světem a tím, co je v něm – pohrdání definované jako

Estetický realismus Read More »

Vzpomínka na dětství

Vzpomínky z dětství se vztahují ke vzpomínkám, které se vytvořily v dětství. Paměť mimo jiné slouží k usměrňování současného chování a k předvídání budoucích výsledků. Paměť v dětství se kvalitativně i kvantitativně liší od vzpomínek, které se vytvářejí a vybavují v pozdní adolescenci a v dospělosti. Výzkum paměti v dětství je ve srovnání se studiem

Vzpomínka na dětství Read More »