Dichotická stimulace je forma sluchové stimulace, při níž jsou každému uchu současně předkládány různé zvuky. V kognitivní psychologii a neurovědách se dichotický poslechový test běžně používá ke zkoumání selektivní pozornosti ve sluchovém systému. Konkrétně se „používá jako behaviorální test hemisférické lateralizace vnímání řečových zvuků“. Při standardním dichotickém poslechovém testu jsou účastníkovi současně prezentovány dva různé […]
Dichotická stimulace Read More »
V dějinách filozofie i matematiky zaujímá významné místo. Vynalezl infinitezimální počet nezávisle na Newtonovi a jeho notace se od té doby všeobecně používá. Vynalezl také dvojkovou soustavu, která je základem prakticky všech moderních počítačových architektur. Ve filozofii se na něj vzpomíná především pro jeho optimismus, např. pro jeho závěr, že náš vesmír je v omezeném
Gottfried Wilhem von Leibniz Read More »
„Teorie mysli“ je aspektem sociálního poznávání a představuje schopnost přisuzovat mentální stavy – přesvědčení, záměry, přání, předstírání, znalosti atd. – sobě i ostatním a chápat, že ostatní mají přesvědčení, přání a záměry, které se liší od těch vlastních. „Teorie mysli“ se liší od „filozofie mysli“, ačkoli existují filozofické přístupy k otázkám, které se objevují v
V evoluci se obor experimentální evoluce zabývá testováním hypotéz a teorií evoluce pomocí kontrolovaných experimentů. Evoluci lze pozorovat v laboratoři při přizpůsobování populací novým podmínkám prostředí a/nebo při změnách způsobených stochastickými procesy, jako je náhodný genetický drift. Pomocí moderních molekulárních nástrojů je možné přesně určit mutace, na které působí selekce, co přineslo adaptace, a zjistit,
Experimentální vývoj Read More »
V psychologii je proměnná symbol označující veličinu nebo symbolickou reprezentaci. Proměnné jsou často stavěny do kontrastu s konstantami, které jsou známé a neměnné. Ve statistice se proměnné vztahují k měřitelným atributům, které se obvykle mění v čase nebo mezi jednotlivci. Proměnné mohou být diskrétní (nabývají hodnot z konečné nebo spočetné množiny), spojité (mají spojitou distribuční
Statistické proměnné Read More »
Artikulační potlačení je proces potlačení paměťového výkonu mluvením, zatímco je mu předkládána položka, kterou si má zapamatovat. Většina výzkumů demonstruje artikulační potlačení tak, že se po jedinci požaduje, aby opakovaně nahlas vyslovoval irelevantní zvuk řeči a zároveň mu byl krátce poté předložen seznam slov, která si má vybavit. Jedinec při opakování irelevantního zvuku prožívá čtyři
Potlačení artikulace Read More »
Vzrušení – Pozornost Koncentrace – Vědomí Rozhodování – Výkonné funkce Jazyk – učení – paměť Motorická koordinace – Vnímání Plánování – Řešení problémů Myšlení Arthur L. Benton – Antonio Damasio Phineas Gage – Norman Geschwind Donald Hebb – Alexander Luria – Muriel D. Lezak – Brenda Milnerová Karl Pribram – Oliver Sacks Roger Sperry Bender-Gestalt
Rozhraní mozek-počítač Read More »
Vivisekce znamená řezání živého těla, obvykle bez anestezie, i když se toto slovo nyní někdy používá pro jakýkoli pokus na živém zvířeti. V roce 1655 fyziolog Edmund O’Meara prohlásil, že „bídné mučení při vivisekci jistě uvádí tělo do nepřirozeného stavu“. O’Meara tak vyjádřil jednu z hlavních vědeckých námitek, že bolest vivisekovaného subjektu bude narušovat přesnost
Debata o vivisekci a pokusech Read More »
V kognitivní psychologii je „poznávání mentální proces zpracování informací, který je základem poznání. Poznávání je výsledkem činnosti poznávacích procesů, které zahrnují: Z činnosti poznávacích procesů vznikají poznatky, produkt poznávání, což jsou psychické, mentální zkušenosti, které jsou základem našeho poznání světa a jsou obsahem vědomí a vědomí. Poznáváním se zabývají různé obory, například psychologie, filozofie, lingvistika
V neurologii se Bereitschaftspotential neboli BP (z němčiny „potenciál připravenosti“), nazývaný také předmotorický potenciál nebo potenciál připravenosti (RP), je měřítkem aktivity v motorické kůře mozku vedoucí k dobrovolnému svalovému pohybu. BP je projevem korového příspěvku k předmotorickému plánování volního pohybu. Poprvé byl zaznamenán a popsán v roce 1964 Hansem Helmutem Kornhuberem a Lüderem Deeckem na
Potenciál připravenosti Read More »