Společenská norma reciprocity je očekávání, že lidé si budou vzájemně odpovídat podobným způsobem – na dary a laskavosti od druhých budou reagovat podobnou laskavostí a na škodlivé a zraňující činy druhých budou reagovat buď lhostejností, nebo nějakou formou odplaty. Tyto normy mohou být hrubé a mechanické, jako je doslovný výklad pravidla lex talionis „oko za […]
Vzájemnost (sociální a politická filozofie) Read More »
Otázka svobodné vůle spočívá v tom, zda a v jakém smyslu racionální subjekty kontrolují své činy a rozhodnutí. Řešení této otázky vyžaduje pochopení vztahu mezi svobodou a příčinou a určení, zda jsou přírodní zákony kauzálně deterministické. Různá filozofická stanoviska se liší v tom, zda jsou všechny události determinované, či nikoli – determinismus versus indeterminismus –
Reprezentativní teorie vnímání, známá také jako nepřímý realismus, epistemologický dualismus nebo závoj vnímání, je filozofický koncept. Tvrdí, že vnější svět nevnímáme (a ani nemůžeme vnímat) přímo; místo toho známe pouze své představy nebo interpretace objektů ve světě. Bariéra neboli závoj vnímání tedy brání bezprostřednímu poznání čehokoli mimo něj. „Závoj“ existuje mezi myslí a existujícím světem.
Reprezentativní realismus Read More »
David John Chalmers (20. dubna 1966 -) je přední filozof v oblasti filozofie mysli. Je profesorem filozofie a ředitelem Centra pro vědomí na Australské národní univerzitě. Než se v roce 2004 přestěhoval na Australskou národní univerzitu, působil Chalmers jako profesor filozofie a ředitel Centra pro studium vědomí na Arizonské univerzitě a předtím vyučoval na Kalifornské
Termín „mem“ (IPA: [miːm]), který v roce 1976 zavedl Richard Dawkins, označuje replikátor kulturních informací, které jedna mysl předává (slovně nebo demonstrativně) jiné mysli. Dawkins řekl: Příklady memů jsou melodie, myšlenky, hlášky, móda v oblékání, způsoby výroby hrnců nebo stavění oblouků. Dalšími příklady jsou božstva, koncepty, myšlenky, teorie, názory, víra, zvyky, obyčeje, tance a nálady,
Altruismus je nezištný zájem o blaho druhých. Je to tradiční ctnost v mnoha kulturách a ústřední prvek mnoha náboženských tradic. V angličtině byla tato myšlenka často označována jako zlaté pravidlo etiky. V buddhismu je považována za základní vlastnost lidské přirozenosti. Altruismus lze odlišit od pocitu loajality a povinnosti. Altruismus se zaměřuje na motivaci pomáhat druhým
Britský vědec 20. století Sir James Jeans napsal, že „vesmír začíná vypadat spíše jako velká myšlenka než jako velký stroj“. Idealismus je ve filozofii skupina filozofických směrů, které tvrdí, že realita, respektive skutečnost, jak ji můžeme poznat, je v zásadě mentální, myšlenkově konstruovaná nebo jinak nehmotná. Epistemologicky se idealismus projevuje jako skepse k možnosti poznání
Iniciály ART naleznete na stránce Aggression Replacement Training. Umění se vztahuje k různorodým lidským činnostem a artefaktům a může se vztahovat na všechna nebo některá umění, včetně hudby, literatury a dalších forem. Nejčastěji se používá konkrétně pro výtvarné umění, včetně médií, jako je malířství, sochařství a grafika. Může se však vztahovat i na formy umění,
Přirozený výběr je proces, při kterém se v populaci v průběhu následujících generací rozšiřují dědičné znaky, které zvyšují pravděpodobnost přežití a úspěšného rozmnožování organismu. Je to klíčový mechanismus evoluce. Přirozená genetická variabilita v populaci organismů znamená, že někteří jedinci přežívají a rozmnožují se v daném prostředí úspěšněji než jiní. Například můra peprná se ve Velké
V dějinách filozofie i matematiky zaujímá významné místo. Vynalezl infinitezimální počet nezávisle na Newtonovi a jeho notace se od té doby všeobecně používá. Vynalezl také dvojkovou soustavu, která je základem prakticky všech moderních počítačových architektur. Ve filozofii se na něj vzpomíná především pro jeho optimismus, např. pro jeho závěr, že náš vesmír je v omezeném
Gottfried Wilhem von Leibniz Read More »