Marfanův syndrom je genetická autozomálně dominantní porucha pojivové tkáně charakterizovaná neobvykle dlouhými končetinami, velkým vzrůstem nebo dlouhými prsty či prsty v poměru k výšce. Nemoc může postihnout i řadu dalších struktur a orgánů – včetně plic, očí, srdce, krevních cév, durálního vaku obklopujícího míchu a tvrdého patra. Je pojmenována po Antoinu Marfanovi, francouzském pediatrovi, který […]
Obor psychologie byl do značné míry ovlivněn studiem genetiky. Desítky let výzkumu prokázaly, že genetické i environmentální faktory hrají roli v nejrůznějším chování lidí i zvířat (např. Grigorenko & Sternberg, 2003). Genetický základ agrese však zůstává špatně pochopen. Agrese je multidimenzionální pojem, ale lze ji obecně definovat jako chování, které působí bolest nebo újmu druhému.
V molekulární biologii a genetice se propojení dvou dusíkatých bází na protilehlé komplementární DNA nebo určitých typech řetězců RNA, které jsou spojeny vodíkovými vazbami, nazývá párem bází (často zkráceně bp). V kanonickém Watsonově-Crickově párování bází DNA tvoří adenin (A) pár bází s thyminem (T) a guanin (G) tvoří pár bází s cytosinem (C). V RNA
Neurexin-1-alfa je bílkovina, která je u lidí kódována genem NRXN1.[1] Neurexiny jsou rodina proteinů, které fungují v nervovém systému obratlovců jako buněčné adhezní molekuly a receptory. Jsou kódovány několika nespojenými geny, z nichž dva, NRXN1 a NRXN3, patří mezi největší známé lidské geny. Tři z genů (NRXN1-3) využívají dva alternativní promotory a zahrnují četné střídavě
Lidské genetické inženýrství odkazuje na řízenou modifikaci lidského genomu. DNA poskytuje genetický plán pro všechny živé organismy a může ovlivňovat jednání a schopnosti jedinců. S příchodem výzkumu DNA a schopností měnit genové exprese je nyní možné, že vědci budou schopni měnit lidské schopnosti, ať už fyzické, kognitivní nebo emocionální. Lidské genetické inženýrství je však stále
Lidské genetické inženýrství Read More »
ciliopatie je genetická porucha buněčných řasinek nebo kotvících struktur řasinek, bazálních těles,[1] nebo řasinkové funkce.[2] Ačkoli ciliopatie jsou obvykle považovány za zapojení proteinů, které lokalizují do primárních řas nebo centrozomů, je možné, aby ciliopatie být spojeny s proteiny, jako je XPNPEP3, který lokalizuje na mitochondrie, ale je věřil ovlivnit ciliární funkce prostřednictvím proteolytického štěpení řasnatých
Vnímání čichu nebo olfrakce (také známá jako olfactika nebo čich) odkazuje na čich. Tento čich je zprostředkován specializovanými smyslovými buňkami nosní dutiny obratlovců a analogicky smyslovými buňkami tykadel bezobratlých. U zvířat dýchajících vzduch čichový systém detekuje těkavé nebo v případě přídavného čichového systému kapalinové chemické látky. U organismů žijících ve vodě, např. ryb nebo korýšů,
Duševní retardace vázaná na X (též mentální postižení vázané na X) označuje formy mentální retardace, které jsou specificky spojovány s recesivní dědičností vázanou na X. Stejně jako u většiny poruch spojených s X jsou muži postiženi více než ženy.[1] Ženy s jedním postiženým chromozomem X a jedním normálním chromozomem X mívají mírnější příznaky. Na rozdíl
Intelektuální postižení vázané na X Read More »
Toto je základní článek. Psychologický výzkum v této oblasti viz: Virus lidské imunodeficience (HIV) je lentivirus (člen rodiny retrovirů), který může vést k syndromu získané imunodeficience (AIDS), což je onemocnění u lidí, při kterém začne selhávat imunitní systém, což vede k život ohrožujícím oportunním infekcím. Předchozí názvy tohoto viru zahrnují lidský T-lymfotropní virus-III (HTLV-III), virus
Memetika je přístup k evolučním modelům přenosu informací založený na konceptu memu. Termín pochází z přepisu řeckého slova a byl použit v roce 1904 německým evolučním biologem Richardem Semonem v jeho práci Die Mnemische Empfindungen in ihren Beziehungen zu den Originalenempfindungen, přeložené do angličtiny v roce 1921 jako The Mneme. Ve své knize Sobecký gen