Psychologické výzkumy

Edward Evarts

Edward Vaughan Evarts (1926–1985) byl neurovědec, který byl průkopníkem jednojednotkových nahrávek z mozků probuzených, chovajících se opic. Evarts získal bakalářský titul na Harvard College a titul M.D. na Harvard Medical School v roce 1948. Evarts absolvoval stáž v bostonské nemocnici Petera Benta Brighama, pracoval s Karlem Lashleym v Yerkes Laboratories of Primate Biology v Orange […]

Edward Evarts Read More »

Frekvence autismu

Počet hlášených případů autismu se za posledních deset let dramaticky zvýšil. Prevalence, výskyt nebo počet dětí s diagnostikovaným autismem se v posledních letech mohou výrazně zvýšit, což vyvolává otázku, zda se na tom mohou podílet i vnější faktory. Stejně jako výskyt, je nejasná i příčina jakýchkoli změn ve výskytu autismu. Různí autoři spekulují, že roli

Frekvence autismu Read More »

Feighnerova kritéria

Feighnerova kritéria je neformální název diagnostických kritérií pro použití ve výzkumu psychiatrie. Kritéria byla poprvé představena ve vědecké práci publikované v roce 1972, jejímž hlavním autorem byl John Feighner. Bylo definováno čtrnáct podmínek včetně primárních afektivních poruch, schizofrenie, úzkostné neurózy a antisociální poruchy osobnosti. Na počátku 70. let byla homosexualita lékařskou komunitou považována za psychiatrické

Feighnerova kritéria Read More »

Leonard D. Eron

Narodil se v Newarku v New Jersey a v roce 1949 získal doktorát z klinické psychologie na University of Wisconsin – Madison. V letech 1962 až 1969 učil na University of Iowa a později na University of Illinois v Chicagu. V roce 1990 přijal místo na University of Michigan. Ve spolupráci s Monroem M. Lefkowitzem

Leonard D. Eron Read More »

Integrační kriminologie

Integrovaná kriminologie reaguje proti jednotné teorii nebo metodologickým přístupům a přijímá interdisciplinární paradigma pro studium kriminologie a penologie. Integrace není nová. Podporovala průkopnickou práci Mertona (1938), Sutherlanda (1947) a Cohena (1955), ale za posledních dvacet let se stala pozitivnější školou (viz Messner: 1989). Koncepční potíž spočívá v zachování užitečnosti látky při zvažování formy. Pravidlem by

Integrační kriminologie Read More »

Rekurzivní rámcová analýza

Bradford Keeney vyvinul Recursive Frame Analysis (RFA) jako kvalitativní výzkumnou metodu pro náročné vzorce v terapeutické konverzaci. Je to metoda, kterou popisuje jako „bodování“ konverzací, podobně jako by člověk zpíval. Prostřednictvím RFA „…Keeney odvodil řadu odlišností, které by terapeutům a výzkumníkům umožnily popsat interakční vzorce v terapeutickém diskurzu a vést jejich praxi v terapii.“ RFA

Rekurzivní rámcová analýza Read More »

Psychologie orientovaná na procesy

Psychologie orientovaná na procesy označuje soubor teorie a praxe, který zahrnuje širokou škálu psychoterapeutických, osobnostních růstových a skupinových procesních aplikací. Ve Spojených státech se jí častěji říká Process Work, delší název se používá v Evropě a Asii. Proces Work založil Arnold Mindell, tehdejší jungiánský analytik, koncem 70. let. Svůj původ má v Mindellově pozorování, že

Psychologie orientovaná na procesy Read More »

Eric Trist

Trist se narodil v září 1909 (podle své autobiografie) cornwallskému otci a skotské matce. Vyrůstal v Doveru v Anglii, kde zažil dramatické nálety v první světové válce. V roce 1928 odešel na Cambridgeskou univerzitu – Pembroke College, kde četl anglickou literaturu, absolvoval s vyznamenáním první třídy. Silně ovlivněn svým don. literárním kritikem a rétorem I.

Eric Trist Read More »

Kritika evoluční psychologie

Evoluční psychologie (EP) vyvolala od svého počátku značnou kontroverzi a kritiku. Kritiky zahrnují 1) spory o ověřitelnost evolučních hypotéz, 2) alternativy některých kognitivních předpokladů (jako je masivní modularita) často používaných v evoluční psychologii, 3) údajnou neurčitost pramenící z evolučních předpokladů (např. nejistota ohledně prostředí evoluční adaptace, EEA), 4) rozdílný důraz na význam negenetických a nepřizpůsobivých

Kritika evoluční psychologie Read More »

Komunitní psychologie

Komunitní psychologie leží na průsečíku sociální psychologie, politologie a komunitního rozvoje. Je to přístup k duševnímu zdraví, který využívá analýzu sociálních procesů a interakcí k navrhování sociálních intervencí mezi skupinami a komunitami ke zlepšení psychické pohody. Existují podstatné důkazy o sociálních příčinách nemocí a mnohé z nich lze napravit lepší soudržností komunity. Základní principy komunitní

Komunitní psychologie Read More »