Hemispatial neglect, také nazývaný hemiagnosia, hemineglect, unilateral neglect, spatial neglect, unilateral visual inattention, hemi-inattention or neglect syndrom je neuropsychologický stav, při kterém je po poškození jedné hemisféry mozku pozorován deficit pozornosti a uvědomění si jedné strany prostoru. Je definován neschopností člověka zpracovat a vnímat podněty na jedné straně těla nebo prostředí, které nejsou způsobeny nedostatkem […]
Hemispatial neglect Read More »
Paměť rozpoznávání je podkategorií deklarativní paměti V podstatě se jedná o schopnost správně si zapamatovat něco, s čím jsme se již setkali. Lze ji považovat za proces porovnávání, porovnávání obsahu v prostředí s obsahem uloženým v paměti. K rozpoznání dochází, pokud obsah prostředí (tj. podnět) odpovídá obsahu paměti. (Pokud dojde k nesouladu, pak k rozpoznání
Paměť rozpoznávání Read More »
Úprava kognitivního zkreslení (CBM) je formou výstražné rekvalifikace. Pozornostní zkreslení je jedním z několika různých kognitivních zkreslení. Pozornostní zkreslení je tendence určitých výrazných podnětů v okolí člověka přednostně přitahovat a/nebo upoutat pozornost člověka. Například jedinci s úzkostnými poruchami vykazují automatické pozornostní zkreslení vůči ohrožujícím podnětům ve svém okolí a uživatelé drog a narkomani vykazují automatické
Úprava kognitivního zkreslení Read More »
Teorie společenského úsudku (SJT) je teorie přesvědčování navržená Carolyn Sherifovou, Muzaferem Sherifem a Carlem Hovlandem. Podle Sherifa a Sherifa je Teorie společenského úsudku vnímání a hodnocení myšlenky porovnáním se současnými postoji. Tuto teorii provádíme v našich hlavách zvažováním každé nové myšlenky porovnáním s naším současným pohledem na věc. V podstatě slyšíme zprávu a okamžitě soudíme,
Teorie společenského úsudku Read More »
Kognitivní inhibice odkazuje na schopnost mysli vyladit podněty, které jsou irelevantní pro daný úkol/proces nebo pro současný stav mysli. Kognitivní inhibice může být provedena buď zcela nebo částečně, úmyslně nebo jinak. Proces je někdy vnímán jako rozšíření neurální inhibice, která odkazuje na schopnost jednotlivých neuronů zastavit prvky myšlení. Zejména kognitivní inhibice může být pozorována v
Kognitivní inhibice Read More »
Pozornost má také odlišnosti mezi kulturami. Vztahy mezi pozorností a vědomím jsou natolik složité, že opravňovaly k trvalému filozofickému bádání. Takové bádání je prastaré a zároveň neustále relevantní, protože může mít účinky v oblastech sahajících od duševního zdraví až po výzkum a vývoj umělé inteligence. Historie studia pozornosti Před založením psychologie jako vědecké disciplíny byla
Úvod do pozornosti Read More »
Alexandr Romanovič Luria (rusky Алекса́ндр Рома́нович Лу́рия) Luria se narodil v Kazani, regionálním centru východně od Moskvy, židovským rodičům. Studoval na Kazaňské státní univerzitě (absolvoval v roce 1921), Charkovském lékařském institutu a 1. moskevském lékařském institutu (absolvoval v roce 1937). Byl jmenován profesorem (1944), doktorem pedagogiky (1937) a lékařských věd (1943). Během své kariéry pracoval
Vnímání (z latinského perceptio, percipio) je organizace, identifikace a interpretace smyslových informací za účelem reprezentace a pochopení prostředí. Veškeré vnímání zahrnuje signály v nervovém systému, které jsou zase výsledkem fyzické stimulace smyslových orgánů. Například vidění zahrnuje světlo dopadající na sítnice očí, čich je zprostředkován pachovými molekulami a sluch zahrnuje tlakové vlny. Vnímání není pasivní příjem
Tento článek je o rozpoznávání vzorů ve fyziologických systémech. Aplikace tohoto termínu ve strojovém učení viz: Rozpoznávání vzorů Rozpoznávání vzorů zahrnuje identifikaci tváří, objektů, slov, melodií atd. Vizuální systém umí více než jen interpretovat tvary, kontury a barvy. Rozpoznávání vzorů se týká procesu rozpoznávání souboru podnětů uspořádaných do určitého vzoru, který je charakteristický pro tento
Rozpoznávání vzorů (fyziologická psychologie) Read More »
Nezaměňovat s Osobně Jedním z důrazů v této oblasti je vytvoření souvislého obrazu o člověku a jeho hlavních psychologických procesech . Jiný důraz pohlíží na osobnost jako na studium individuálních rozdílů, jinými slovy, jak se lidé od sebe liší. Třetí oblast důrazu zkoumá lidskou povahu a to, jak jsou si všichni lidé navzájem podobní. Tyto